Jak nám ty květiny vyrostly
Datum publikování: 17.09.2025
Když zaboříme prsty do hlíny a zasadíme první semínko, začíná tichý dialog mezi člověkem a přírodou.
Je to akt péče, naděje a trpělivosti. Květiny nerostou na povel – vyžadují čas, světlo, vodu a naší přítomnost.
Rostliny zasazené v rámci smyslové aktivizace se nám odměnily, krásně se rozkvetly a dělají radost všem, kdo k nám na zahrádku domova přijde.

